Ručně šité kožené předměty, ryté, šité, vybíjené, zdobené a vyšívané koženou šňůrou

Václav Franče:

Abych stručně popsal své tvůrčí období, co se kůže týká, musím se vrátit hluboko do roku 1986, kdy jsem navštívil Náprstkovo muzeum v Praze. Expozice umění více než tří světadílů na mne zanechala nesmazatelný dojem a vyvolala touhu jít, vidět a zkusit se jako Evropan vcítit do tohoto pojetí a zhotovit obyčejný předmět denní potřeby neobyčejným způsobem. 

Do roku 1993, ovlivňován viděním a cítěním starých amerických Indiánů, jsem zkoušel kůži jakožto surovinu samostatně vydělávat, činit, rýt, malovat, škrabat a posléze jsem si propracoval technologii šití, vybíjení, malby a vyšívání.

Během práce v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích na archeologických výzkumech a na konzervátorském postu jsem se rozhodl nechat se vést též evropskou historií, kde kultura evropského pravěku, starověku a středověku skýtá druhý pohled na běžnou skutečnost v současném přetechnizovaném světě.

Dále už jen zbývalo ujasnit si, který pohled bude u mé práce převládat, zda pojetí historika a etnografa, nebo milovníka přírody a experimentálního archeologa anebo obyčejného nadšence pro staré řemeslo, kde je kus místa pro klasické sedlářství, brašnářství, obuvnictví či design v oboru historický kostým apod.

Od roku 1996 jsem proto se svou ženou a dcerou začal v historicky laděném stánku objíždět místa u nás v České republice, kde se pořádají historické trhy spojené s předváděním řemesla a tudíž nás lze na těchto akcích zastihnout. Jinak pracuji doma, kde mám k dispozici pracovní stůl, malou knihovnu a regálek s materiálem, kde si celou představu z náčrtku na papíru převedu do kůže dle přání zákazníka. V duchu propojení Ameriky s Evropou jsme si s manželkou zařídili část bytu, aby vše, co jsme procítili, se stalo naší běžnou součástí.

Více zde: https://dany-kay.webnode.cz/o-nas/