Doudlebsko

V nádherném meandru Malše leží sídlo nejstarších Slovanů, Doudlebů. Nejstarší písemná zmínka o existenci Doudleb se váže k roku 981. Staré Doudlebsko se mělo rozprostírat na velkém území – od východního svahu Kletě, po levém břehu Vltavy až k Březí pod Kamenným Újezdem. Odtud pak šla jeho hranice k řece Malši, kterou překročila u vsi Vidova a táhla se k Strážkovicím a po Todeňské a Ločenické hoře k Rozpoutí poblíž Kaplice a dále pak po horském pásmu nad Zubčicemi a Mirkovicemi zpět přes Vltavu k Přísečné u Krumlova až ke Kleti. V 19. století vzrostl zájem o historii a lidové tradice jednotlivých českých regionů. Od té doby se o Doudlebsku začalo mluvit hlavně v souvislosti s národopisem, nářečím, lidovými zvyky, kroji, písněmi a tanci. Například kroj se zde nosil ještě na počátku 20. století. Jde o jediný dochovaný živý folklor v Jihočeském kraji.
Na samém okraji Doudlebska je těsně u Českých Budějovic obec Vidov, proslulá bohatým kulturním životem a Zelnobraním, podzimní slavností spojenou se sklizní zelí. Vidov má vizi a  nabídnout - pěšák i cyklista ocení tak blízko krajského města klid a ticho, jež nabízí údolí Malše a možná také obnovené vidovské tůně. A hned nedalekém Plavě je na Malši dochovaná unikátní technická památka – plavské rechle – z dob, kdy se po řece ještě plavilo dřevo.